Tiskové zprávy

„

„Senát bude mít mezi 81 členy jen 14 žen, méně než před volbami. Zastoupení žen v Senátu tedy kleslo z 21,0 % na 17,3 %. Nejvíce žen nominovalo hnutí ANO: tvořily 42 % jeho kandidátů, u ostatních stran dohromady jen 18 %. ANO ale letos nezískalo v Senátu ani jeden mandát, a jeho prohra se tak propisuje i do celkové statistiky úspěšnosti žen. Výsledek ukazuje, jak moc záleží na tom, kdo ženy nominuje, jak je na kandidaturu připraví a zda je nestaví jen účelově,“ říká Lenka Simerská, zakladatelka Institutu LibuShe. „Uspěli také dva kandidáti, kteří se dlouhodobě a otevřeně věnují postavení žen v české společnosti: Ondřej Šimetka (Ostrava-město, za koalici KDU-ČSL, ODS, STAN, Pirátů a TOP 09) v oblasti porodnictví a reprodukčního zdraví žen a Václav Láska (Praha 5, SEN 21) v oblasti rodičovství a boje proti domácímu a sexuálnímu násilí. Ženy ale v Senátu chybí. Senát posuzuje zákony, které se dotýkají každodenního života žen: péče o děti a seniory, zdravotnictví, sociálních služeb, trhu práce, flexibility práce, důchodů nebo ochrany před násilím. Například letos bude Senát projednávat důležitou legislativu o transparentnosti odměňování, která má pomoci snížit dlouhodobý rozdíl ve výdělcích žen a mužů. Senátorky jsou navíc vzorem pro ženy v obcích a krajích, které zvažují vstup do vyšší politiky,“ dodává Simerská.

„

„Data jasně ukazují, že problém není u voličů. Když dostanou možnost, volí a křížkují ženy stejně ochotně jako muže. Rozhodující je, kam strany a sdružení ženy na listinách zařadí. Dokud bude žena v čele jen u čtvrtiny kandidátek, bude se podíl zastupitelek zvyšovat o procentní bod za čtyři roky,“ říká Lenka Simerská, zakladatelka Institutu LibuShe. „Je to zoufale málo. Ženy tvoří polovinu populace a v místě, kde žijí, často vidí potřeby, které muži nevidí, protože zastávají jiné role. České ženy jsou ochotné pracovat pro veřejný zájem, tvoří většinu zaměstnanců veřejné správy a odvádějí obrovský kus práce ve školství, v sociálních službách, v neziskovém sektoru, v místních komunitách i ve spolcích. Mají odbornost, zkušenosti, odpovědnost i schopnost vést. Přesto mnohé zůstávají v pozadí, mimo místa, kde se rozhoduje. Je to ztráta talentu a potenciálu pro místní rozvoj,“ dodává Simerská.